Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.
Koncert finských poprockových Monday v pondělí je pěkná „souhra náhod“. Monday jsou skupina tvořená pěti muzikanty – v čele se sympatickou zpěvačkou Sallou a kytaristou, producentem a mužem spousty finských projektů Tuomasem „Gary“ Keskinenem, který k nám v minulosti zavítal vloni na podzim společně s jeho další kapelou Ancarou. Monday se se svým chytlavým songem „Play“ dostali ve Finsku do druhého semifinále..
Jakoby si HELLOWEEN albem „The Dark Ride“ přivolali temnou budoucnost a smůlu, která se rozhodla, že přestane šmejdit po horách a zase trochu pošlape dýňové hlavy. V jistém smyslu se vrátila krize z období kolem desky „Chameleon“, tentokrát ovšem s jiným osazenstvem. Takže proti Weikathovi nestál Michael Kiske, ale dvojice Uli Kusch a Roland Grapow, kteří chtěli převzít otěže kapely a přenést její středobod k modernějším trendům. Jenže za Weikatha si stoupnul Grosskopf s Derisem a společně naopak..
Snaživí COMMUNIC to na svojej púti za slávou nemajú jednoduché. Papierové predpoklady na to, aby sa stali objektom pozornosti širšieho power metalového publika majú splnené, technicky sú na tom výborne, nápady sa sypú jedna radosť, zo záhadných dôvodov však z mračna pršať nechce. Je to škoda, pretože títo severania majú na ihrisku prehľad a jedna skladba za druhou na stále aktuálnom, akosi prirýchlo zapadnutom „Payment of Existence“ predstavujú ťažko odvrátiteľné, dobre umiestnené smeče na súperovu polovicu...
V závěru recenze na poslední album této italské party jsem neskrýval své obrovské očekávání dalšího počinu a modlil se, aby byl alespoň z části tak dokonalý, jako byla deska „New Era Pt. II“. Nemá cenu chodit kolem horké krupicové kaše a tak mi dovolte výsledek odhalit hned v úvodu. Použiji k tomu slova Petra Vichnara z hokejového finále v Naganu, když Petr Svoboda vstřelil vítězný gól Rusům: „JE TO TAM!!! JE TO TAM!!!“
Předpokládám, že ani nenapočítám do toho kulatého čísla, které mi letos naskočí na počítadle letokruhů a nějaký doveda při poslechu prvních tónů dema lovosických Steelfaith (či třeba jen při pohledu na název kapely) prohodí cosi vtipného o vyždímaných klišé. No ano, Steelfaith provozují klasický heavíkospeed. Ve kterém (pokolikáté to vlastně již melduju?) se toho fakt už asi moc vymyslet nedá - leč nemám pocit, že by Steelfaith zrovna o tohle usilovali. Otázka nestojí, jestli je potřeba něco vymýšlet..
Kalifornská partička 30 Seconds To Mars byla založena bratry Letovými. Ano, správně, k příjmení Leto patří nejen křestní jméno Jared, ale i krásný kukuč charismatického hollywoodského herce, který se proslavil ve filmech jako třeba „Obchodník se smrtí“ či „Requiem za sen“…
Hodnocení alba „Beta Version“ slovenských Khadaver si dovolím otevřít parodií vtipu o programátorovi, který přijde do prodejny cédéček a položí dotaz, zda nemají nějaké cédéčko od Khadaver. Na odpověď prodavače, že jo, a to konkrétně „Beta Version“, programátor zamumlá, že si radši počká, až to bude odzkoušené…
Rage se českému publiku představují s takovou pravidelností, že i člověk, který se po jejich show nikdy speciálně nepídil, je mohl vidět už mnohokrát. Jelikož je jejich oblíbenou destinací festival Masters of Rock, bylo docela příjemné zajít si na ně pro změnu na samostatný klubový koncert – obzvlášť, když byl v rámci turné k novému albu „String to a Web“. Já sama jsem ale do Zlína zamířila hlavně kvůli předkapele Jaded Heart, kterou si pánové přivezli z německa a která u nás během své téměř dvacetileté kariéry ještě nikdy nevystoupila. ..
CALES pôvodne vznikli ako bočný projekt gitaristu ROOT, ktorý domovskú kapelu pred časom definitívne opustil, aby sa mohol venovať práve svojej novej hračke. Line-up okolo neho sa menil dosť často, na novinke však Blackie razí heslo „urob si sám“ a tak „KRF“ predstavuje CALES už iba ako one – man projekt. Pritom to, že nápady pochádzajú len z jeho hlavy, nahrávke nijako neubližuje. Práve naopak, ide možno o najsilnejší materiál aký Blackie doteraz vypustil.
..
Čert se vyznej v tom, podle jakého klíče přijímají fandové alba této kapely. Po těžkém vědeckém bádání (asi 5ti vteřinách) jsem došel k závěru, že ať už je to jakkoli, určitě není výše prodejnosti přímo úměrná kvalitě jednotlivých placek. Tak např. dnes hodnocené album je po skladatelské stránce naprosto plnohodnotné a vyspělé, přesto se jedná o nejhůře prodávaný počin v celé historii HELLOWEEN. Můj skromný názor je takový, že na samém počátku nového Milénia se tato kapela prostě a jednoduše přejedla...
I v black metalově nenávistném Norsku se dá skládat pohodová, náboženskou tématikou nezatížená muzika. V případě KELDIAN jde navíc o výjimku vskutku příjemnou. Hudební mantinely této kapely by se daly popsat slovy pop a metal. Ale nikoli v zaběhnutném (a trochu scestném) žánrovém vyjádření, ale v uměleckém rozsahu, který se rozpíná od rádiově přítulných melodií, přes rockové přitvrzení a pokud se tempo významně zrychlí, v mžiku se přesuneme až k samotnému speed metalu...
Tři roky od vydání úspěšného debutu „Elect The Dead“ přichází východní charismatik, leader „odpočívajících“ System Of A Down, se svým dalším albem. A není to kotouč ledajaký. Libanonský rodák Serj Tankian udělal velmi jednoduchou operaci. Svůj nezkrotný talent, který vtisknul do první desky, posunul dále a za účasti aucklandského filharmonického orchestru natočil vše znovu. A hlavně jinak...
Jó, jsou to někdy události. A co teprv ty následky… Je pěkné konstatovat, že s každým koncem začíná něco nového. Jenže co s tím, když nový začátek s novým jménem a oproštěním se od veškeré historie může znamenat určitý handicap? No co by, stačí drobná kosmetická úprava, tak, aby ochránci práv nezdivočeli a jede se dál… Jenom člověk musí počítat s tím, že se fanoušci neubrání vytrvalému srovnávání a pořadatelé věčnému zmatku. Přiznám se, že mi podobný krok na východě Čech přišel ..
Gamma Ray jsou zhruba uprostřed svého „To the Metal Tour“ a jelikož jsou mojí velkou slabostí a také s přihlédnutím k tomu, že u nás mají pouze jeden koncert v Praze (kde samozřejmě také nebudu chybět), jsem se rozhodla vypravit se za zážitky k slovenským sousedům. Sestava spolu s Freedom Call a Secret Sphere zněla opravdu slibně a vypadalo to na pořádnou melodickou nálož. Když jsem si navíc zavzpomínala na show Gamma Ray, které jsem už měla možnost vidět, nastupovala jsem na dlouhou cestu vlakem „do ciziny“ opravdu. ..
Když si budete pročítat historii této party na jejich oficiálních webovkách, možná se vám stane, že najednou ucítíte nepříjemný zápach. Po očuchání vlastního podpaží a přikrytí dolních končetin ale zjistíte, že smrad nevychází z vašich pórů, nýbrž z monitoru. No a pak vám dojde, že takhle nesmrdí nic jinýho, než samochvála. Velkohubými slovy, popisujícími vlastní tvorbu a um se to tam jen hemží, což ale dokazuje jenom to, že pánové zrovna nejsou moc pokorní a prvotní efekt jejich naparování nemá jiný, než kontraproduktivní účinek..
Podtrženo, sečteno. Sousloví, jehož význam je zaužíván coby symbol (byť třeba jen částečného) ukončení kapitoly. V životě pražských pankerů Nežfaleš se pak objevuje jako název jejich loňského hudebního počinu. A neb symbolika je v tomto případě víc než na místě, zdá se, že Nežfaleš deklarují, že i v jejich životě něco končí. Naštěstí se nejedná o žádný dramatický zlom, to si jen kluci chtějí dopřát malý svátek (dle slov křiklouna Radka) a bilancují období let 2005 – 2007...|
Dnes je 25.7.2025, svátek má Jakub
|
| Úvodník: |
|
Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu |
MONDAY, CALATHEA - 15.3.2010 - Praha, Rock Club Kain
|
[19.03.2010] |
HELLOWEEN - Rabbit Don't Come Easy
|
[18.03.2010] [hodnocení: 8/10] |
COMMUNIC - Payment of Existence
|
[17.03.2010] [hodnocení: 7,5/10] |
DERDIAN - New Era Pt. 3 - The Apocalypse
|
[16.03.2010] [hodnocení: 10/10] |
|
[15.03.2010] [hodnocení: 6,5/10] |
30 SECONDS TO MARS - This Is War
|
[14.03.2010] [hodnocení: 6/10] |
|
[13.03.2010] [hodnocení: 5/10] |
RAGE, JADED HEART, SEVEN – 5.3.2010 – Zlín, MoR Café
|
[12.03.2010] |
|
[12.03.2010] [hodnocení: 8/10] |
|
[11.03.2010] [hodnocení: 8/10] |
|
[10.03.2010] [hodnocení: 9/10] |
SERJ TANKIAN – Elect The Dead Symphony
|
[09.03.2010] [hodnocení: 9/10] |
|
[08.03.2010] [hodnocení: 6,5/10] |
GAMMA RAY, FREEDOM CALL, SECRET SPHERE – 27., 28.2.2010 – Žiar nad Hronom – MsKC, Bratislava – PKO
|
[07.03.2010] |
ARMORY - The Dawn Of Enlightenment
|
[06.03.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[05.03.2010] [hodnocení: -/10] |